Podporujeme Společnost přátel čs. opevnění

Stali jsme se partnery Společnosti přátel čs. opevnění, která spravuje československé opevnění z let 1935–1938 a je provozovatelem Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda a Muzea opevnění – dělostřelecké tvrze Hůrka.

Společnost přátel čs. opevnění o. p. s. spravuje československé opevnění z let 1935–1938 a je provozovatelem Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda a Muzea opevnění – dělostřelecké tvrze Hůrka. Tyto dva objekty, které společnost spravuje, jsou největšími pevnostními stavbami ze 30. let XX. století, které jsou na území ČR přístupné veřejnosti. Jsou zároveň součástí Králické pevnostní oblasti, kde je postupně realizován největší projekt na záchranu a zpřístupnění těchto unikátních vojensko-technických a historických památek v ČR. Návštěva těchto monumentálních staveb – pomníků zašlé slávy Československa – stojí rozhodně za to, zejména pokud jste zájemce o vojenskou historii. 

Dělostřelecká tvrz BOUDA je jedním z mnoha objektů československého opevnění, jež bylo budováno ve třicátých letech minulého století. Představuje nejlépe dochovaný objekt opevnění v kategorii tvrzí. Výstavba rozsáhlého systému opevnění představovala nedílnou součást příprav československé armády na obranu republiky. Rozhodujícím záměrem tehdejšího velení armády bylo pomocí stálého opevnění zčásti vyrovnat početní a materiální převahu nepřátel a vytvořit v případném konfliktu co nejpříznivější podmínky k obraně státu. Jednalo se o velmi důkladně uvážený krok, jenž byl v souladu s nástupovými plány armády a jejími předpokládanými obrannými manévry. Tyto plány zohledňovaly materiální a lidské možnosti státu, jeho geografickou polohu, nevýhodný tvar státního území, délku hranic s potenciálními útočníky, jejich sílu a celou řadu dalších, pro obranu důležitých aspektů.

Nejen Hůrka, ale i jménem Berghöhe, Horka a Výšina – tak se říká kopci na severním okraji města Králíky. V rámci opevňovacích prací prováděných zde v letech 1936–1938, tvrz Hůrka spolu s nedalekou izolovanou dělostřeleckou pozorovatelnou  tvořila stavební podúsek 2./III. – Berghöhe. Stavbu pro čs. armádu realizovala renomovaná pražská firma Dr. Ing. Karel Skorkovský. Výstavbu zahájila 5. srpna 1936, tvrz přišla na téměř 25 mil. předválečných korun. Za tuto finanční částku vyrostla u Králík během 24 měsíců gigantická stavba vytvořená z desetitisíců kubíků betonu a stovek tun oceli. Po svém dokončení na konci 30. let minulého století by představovala jeden z pilířů československého obranného pevnostního systému. Společně s tvrzemi Bouda a Adam měla svojí plánovanou těžkou výzbrojí palebně krýt a v boji podporovat většinu z několika desítek pěchotních srubů a stovek malých pevnůstek vzor 36 a 37 uzavírajících prostor Králicka od kóty Maliník pro Zemskou Bránu. Do osudného září 1938 se ji podařilo stavebně prakticky dokončit, plně bojeschopnou by se Hůrka stala až někdy ve 2. polovině roku 1939. Osud republiky i s jejím opevněním šel však jiným směrem.
 

Další zajímavé informace najdete na webu Dělostřelecké tvrze Bouda.

Zpět na seznam novinek

Diskuze k Podporujeme Společnost přátel čs. opevnění